První oddíl Pavouků je na světě více než 60 let a jeho historie je velmi zajímavá i dramatická.

„Historie nově se zřizujícího oddílu prvého datuje se počátkem školního roku 1949; do té doby aktivně pracovala pouze jedna družina junácká, vedená Mirkem Fraňkem, družina vlčácká, kterou vedl Jenda Hájek a družina v Okrouhlici, která však nevyvíjela potřebnou činnost. Tyto tři družiny tvořily osmý oddíl, který vedl bratr Bedřich Štáfl – Makabi. Na střediskové radě konané dne 31.8.1949 došlo k sloučení tohoto osmého oddílu s oddílem prvním a byl tak vytvořen nový první oddíl, který vede opět bratr Makabi. Členstvo z bývalého prvého oddílu není v novém spojeném oddíle žádné. Znamená to, že bývalý osmý oddíl vstupuje do nového junáckého roku jako oddíl první – bez jakékoliv závislosti na minulém prvním oddíle.“ Potud zápis v oddílové kronice.

Dnem 31.8.1949 se tedy začíná historie našeho prvního oddílu. První oddílová schůzka se koná 1.10. v naší dřevěné klubovně nad školou v parku. V této době pracují v oddíle dvě junácké družiny (Rysů a Srnců) a šestka vlčat. Vzhledem k malému počtu členů byl zahájen ihned nábor a tak již 22.října jsme na družinové schůzce u Rysů přivítali první tři nováčky. Brzy potom vzniká další družina Medvědů. Od poloviny října přijímá oddíl název Pavouci.

Oddíl se velmi aktivně vrhl do práce. V dalším roce v únoru (1950) naše družina Medvědů obsadila v ideových závodech skvělé čtvrté místo. Oddíl pak žije přípravou tábora a přípravou na Svatojiřské závody, chybí však stále oddílový pokřik Pavouků a tak na oddílové schůzce 11. března bylo rozhodnuto, že prostřednictvím bratra Káje požádáme bratra Dudáckého – Sikua o jeho stvoření. Začátkem dubna Pavouci dostávají svůj oddílový pokřik od Sikua:

Křížem krážem sítě vážem v promyšlené, přesné činy,
jak tkanivo pavučiny.
Vari – šeré šedé sítě ve své nitě polapí tě!

Svatojiřské závody 1950 se blížily. Při přípravě těchto závodů zemřel náhle v kruhu svých bratří dne 18.dubna podrádce družiny Srnců v Okrouhlici, bratr Vláďa Noha. Rozloučili jsme se s ním 21.dubna v kostele Sv. Vojtěcha na starém hřbitově. Byl vyznamenán odznakem Vzorný junák in memoriam. Dvoudenní závody byly prohlášeny jako Memoriál Vládi Nohy. Na podzim téhož roku jsme odhalili pomníček na místě skonu Vládi. Oddíl hledá tábořiště pro uspořádání letního tábora, avšak doba legální činnosti Junáka se začala naplňovat. Nejdříve přišel zákaz stanových táborů. Tábor se tedy konal, ale již neoficiálně. Na konci podzimu události dostaly rychlý spád a vyústily v rozhodnutí, že Junák v našem městě ukončí oficiální činnost. Začátkem prosince majetek oddílu převzali zástupci SČM. 17. prosince bylo oznámeno rozpuštění Junáka. Na konci roku si chlapci ztvrdili své skautské přátelství posledním stiskem levice…

druhá část